Výzva The Daring Bakers - Duben 2013: Savarin

Sama tomu nemůžu uvěřit, ale v dubnu uplynul rok, co jsem se přidala k Daring Bakers. Z dvanácti výzev jsem neudělala dvě, což mne sice mrzí, ale vzhledem k tomu, že se dobře znám, jak se vždycky pro něco nadchnu, vydržím pár dní či týdnů, nadšení postupně vyprchává až vymizí úplně, tak jsem vlastně se sebou docela spokojená. 

Dubnová výzva mne nadchla. Připravila ji pro nás Natalia z blogu Gatti Fili e Farina a naším úkolem tentokrát bylo připravit Savarin, což je dort francouzského původu připravovaný z kvasnicového těsta, které je po upečení zalito sirupem většinou z obsahem alkoholu. Podává se s čerstvým ovocem a šlehačkou, créme fraiche či jiným typem krému. My jsme měli použít recept daný Natalií, s tím, že volba sirupu a toho, s čím budeme savarin podávat je jen na nás. Já jsem zvolila pomerančovo-karamelovou omáčku, jahody a šlehačku. 

Samotný recept mne docela překvapil, takhle jsem kynuté těsto ještě nedělala, navíc nemám robota, všechno jsem míchala ručně a pěkně si mákla, ale myslím, že výsledek stál za to. Samotné těsto je po upečení hodně suché, ale zvládne do sebe nasát neuvěřitelné množství sirupu a výsledkem je měkká, šťavnatá buchta. Já jsem bohužel omáčky udělala trochu málo, takže i po odležení byl Savarin ve svém středu docela suchý, ale vyřešila jsem to tak, že jsem omáčku udělala ještě jednou zvlášť a při servírování každý kousek dortu znovu polila. Hmmm, to byla dobrota. 

Savarin s pomerančovo-karamelovou omáčkou

Ingredience:

Savarin

• 350g pšeničné chlebové mouky
• 2 polévkové lžíce vlažné vody
• 6 velkých vajec (žloutky a bílky zvlášť)
• 15g čerstvého droždí
• 20g cukru
• 75g másla (pokojová teplota)
• 1 polévková lžíce citrónové nebo pomerančové kůry (nedala jsem)
• 1 lžička soli
• máslo na potření pracovní plochy a formy na pečení

Pomerančovo-karamelová omáčka

• 1 hrnek cukru krupice
• 1/2 hrnku vody
• 1 hrnek čerstvě vymačkané pomerančové šťávy
• trocha citrónové šťávy 

 Glazura

• 2 polévkové lžíce meruňkové zavařeniny
• 2 polévkové lžíce vody

čerstvé ovoce
šlehačka

 

Postup:

V malé misce smícháme 2 lžíce vlažné vody, 3 lžíce mouky a droždí, přikryjeme fólií a necháme na teplém místě 60 minut kynout. Po 30 minutách si do větší mísy dáme bílky, ke kterým postupně přidáváme mouku (zhruba 2 hrnky mouky). Těsto by mělo být měkké a přichytávat se stěn mísy. Jak už jsem psala, nevlastním robota, takže jsem to všechno míchala ručně, ale samozřejmě že doporučuju, pokud máte, použít robota a malou rychlost. Opět přikryjeme fólií a necháme 30 minut kynout. Po této době přidáme k těstu vykynulý kvásek a opět na malou rychlost začneme těsto propracovávat. Když se začne oddělovat od stěn mísy, přidáme jeden žloutek a poté, co se žloutek zapracuje do těsta, přidáme jednu lžíci mouky. Zapracujeme a opět přidáme jeden žloutek, cukr a jakmile se žloutek zapracuje do těsta, opět přidáme lžíci mouky. Pak přidáme žloutek a sůl, a znovu lžíci mouky po zapracování žloutky do těsta. Takto pokračujeme se všemi žloutky a moukou, jednu lžíci mouky si necháme až na samotný konec. Těsto propracujeme, až je pěkně pružné, pak přidáme máslo pokojové teploty a po zapracování másla do těsta přidáme poslední lžíci mouky. Těsto hněteme až je dokonale pružné a po roztažení mezi prsty je přes něj vidět. Opět přikryjeme a necháme kynout 2-3 hodiny. Mezitím si připravíme formu - já jsem použila formu na bábovku - a velmi důkladně ji vymažeme máslem. 

Těsto po vykynutí dáme na pomaštěný vál a ještě propracujeme tak, že jej několikrát přeložíme jako balíček. Pak vytvoříme bochánek, do kterého doprostřed uděláme díru a vložíme do formy. Přikryjeme a opět necháme kynout dokud těsto nedosahuje vrchního okraje formy (asi 1 hodinu).

Pečeme v troubě předehřáté na 170°C přibližně 40 minut. 

Pomerančovo-karamelovou omáčku připravíme tak, že v hrnci svaříme vodu s cukrem na světle hnědý karamel, do kterého pak přilijeme pomerančovou a citrónovou šťávu a necháme na mírném ohni vařit přibližně 8 minut. 

Savarin vyklopíme z formy a necháme vychladnout. Poté jej vrátíme do formy a zalijeme připraveným sirupem. Necháme dort nasáknout co nejvíce tekutiny a opět vyndáme z formy (nejlépe nad nějakým talířem, který zachytí odkapávající sirup). Doporučuji nechat dort odležet do druhého, klidně i třetího dne, kdy se krásně propojí chuť těsta s chutí sirupu.

Před podáváním si připravíme glazuru, smícháme vodu a meruňkovou zavařeninu, necháme zahřát a přes síto propasírujeme, touto glazurou pak potřeme povrch dortu. Nakonec naplníme díru  uprostřed dortu šlehačkou a čerstvým ovocem a servírujeme. 

Savarin with orange-caramel sauce served with strawberries and whipped cream

Although it took me whole two days to prepare this cake, I really enjoyed this challenge. I´ve never baked Savarin before and it was an interesting experience, such a strange looking soft dough and yet I was surprised of how much syrup is this dough able to absorb. I chose to soak it in an orange-caramel sauce and it turned out quite well, though I had to make another sauce next day, because the cake was still rather dry inside, so I poured the sauce over each serving and it was delicious.

Thank you Natalia for this great challenge. 

Výzva The Daring Bakers - Březen 2013: Hidden Veggies

Březnová výzva mne zpočátku zrovna nenadchla. Ruth z blogu Makey-Cakey nás vyzvala k upečení jakékoliv sladkosti, ve které ale bude ukryta libovolná zelenina. Hm, cuketový chlebík či bábovka, mrkvové muffiny či dort, o své posedlosti rebarborou jsem tady už psala, prostě takové věci dělám běžně a není to pro mne nic nového pod sluncem. Navíc, opravdu mne štve argument, že schováním zeleniny do sladkostí alespoň děti donutíme nějakou tu zeleninu sníst, já si fakt nemyslím, že by to mělo nějaký efekt, tak jako tak dostanou sladkou buchtu, jen o poznání šťavnatější.

Pak jsem si ale vzpomněla na dort, který mne vždycky fascinoval a který jsem už dlouho chtěla zkusit. Red Velvet. Krásný červený korpus schovaný pod vrstvou lehkého bílého krému. A někde v hlavě mi blikalo světýlko, že přece červená = červená řepa, které je pořád ještě na trzích dost, takže nemusím kupovat nesezónní skleníkovou zeleninu a navíc jsem z červené řepy ještě nic sladkého nepekla. 

A tak vlastně tato výzva byla pro mne prozatím tou snad nejzajímavější, protože jsem opravdu poctivě začala pátrat, co je to vlastně Red Velvet Cake, jak by měl chutnat a jak docílit, aby tak chutnal i s použitím červené řepy místo nehorázného množství potravinářského barviva. 

Red Velvet Cake by měl být jemný, šťavnatý, s výraznou chutí kakaa. Krásně bohatá červená barva je v současnosti výsledkem opravdu štědrého používání potravinářského barviva, ale podle všech teorií by měl být dort načervenalý i prostým použitím přírodního kakaa (tedy ne kakaa holandského typu), podmáslí a něčeho kyselého - citrónová šťáva, ocet. Pro zvýraznění barvy se pak může použít šťáva z červené řepy nebo třeba šťáva z čerstvých brusinek. 

Nakonec jsem se rozhodla, že nebudu pokoušet štěstí s celým dortem a vystačím si jen s malými dortíky - cupcakes. 

Receptů jsem na netu našla spoustu, nakonec jsem použila tento.  

Red Velvet Cupcakes

Ingredience:

na korpus:

• 3/4 hrnku pyré z červené řepy
• 1 lžíce citrónové šťávy
• 1 1/2 lžičky octa (dala jsem jablečný)
• 1/2 hrnku podmáslí
• 1 lžička vanilkového extraktu
• 1 hrnek cukru krupice
• asi 115g másla
• 1 1/4 hrnku polohrubé mouky
• 3/4 lžičky prášku do pečiva
• 3/4 lžičky soli
• 1 lžíce přírodního kakaa 

na krém:

• 250g krémového sýra
• 50g másla
• 1/2 hrnku moučkového cukru
• lžička vanilkového extraktu

Postup:

Nejprve si připravíme pyré z červené řepy. Červenou řepu zabalíme do alobalu a dáme péct do trouby vyhřáté na 200°C asi na hodinu a půl, já pekla dvě hodiny a řepa byla krásně měkká. Necháme vychladnout a pak řepu oloupeme, nakrájíme na kousky a rozmixujeme. Kdo nemá mixér - jako já, tak může použít třeba pasírovač - jako já. Pyré z červené řepy pak smícháme s citrónovou šťávou, octem, vanilkovým extraktem a podmáslím. Změklé máslo vyšleháme s cukrem do pěny, přidáme vejce, jemně přimícháme kakao a prosátou mouku smíchanou se špetkou soli a práškem do pečiva. Přidáme pyré z červené řepy. Naplníme košíčky na muffiny a pečeme v troubě předehřáté na 160°C asi 20 minut. 

Na krém vyšleháme krémový sýr s máslem a vanilkovým extraktem a pak postupně zašleháváme prosátý moučkový cukr. Já dala skoro najednou toho půl hrnku a krém byl na mne příliš sladký, takže doporučuji opravdu po troškách.

Vychladlé cupcakes nazdobíme krémem. 

Bohužel se mi nepovedlo cupcakes nafotit tak, jak opravdu vypadaly, na fotkách jsou téměř hnědé, ale ve skutečnosti měly krásnou temně červenou barvu. Korpus byl opravdu mokrý, žádná suchá buchta, jen krém bych příště udělala jinak, místo másla bych třeba dala smetanu ke šlehání a rozhodně ubrala na množství cukru. 

Kakaová bábovka s červenou řepou

A protože mi tenhle pokus s řepou nestačil, pustila jsem se ještě do kakaové bábovky s červenou řepou. Recept jsem našla u Vilemíny a musím přiznat, že tohle byl jednoznačný hit, bábovka zmizela neskutečnou rychlostí a hned pár dní nato jsem ze stejného těsta dělala muffiny. Nepopsatelně úžasná plná kakaová chuť, myslím, že řepu a kakao teď budeme mít doma opravdu často.

 Ingredience:

  

• 250g pyré z červené řepy (já jsem svoji řepu nevážila, prostě jsem jí dala tolik, kolik jsem měla, bylo toho rozhodně víc než 250g, ale vůbec to nevadilo 3 vejce
• 140g hnědého cukru
• lžička vanilkového extraktu
• 250g špaldové mouky
• 140ml oleje
• 1 dcl rumu
• 40g kakaa
• prášek do pečiva

Postup:

Červenou řepu upečeme, oloupeme, nakrájíme na kousky a rozmixujeme nebo propasírujeme. V misce rozšleháme vejce, hnědý cukr, olej, vanilkový extrakt a rum. Přidáme kakao. Mouku prosejeme s práškem do pečiva a promícháme s mokrými přísadami. Nakonec přidáme červenou řepu. Bábovkovou formu vymažeme máslem a vysypeme kokosem. Pokud děláme muffiny tak není na škodu přidat trochu kokosu do těsta. Pečeme v troubě předehřáté na 180°C přibližně 50 minut. 

Red Velvet Cupcakes and Cocoa Beetroot Bundt Cake
At first this challenge didn´t interest me that much. I´m used to using veggies in cakes or sweet breads so it wasn´t anything new to me. And though I bake with veggies quite often I don´t think that by secretly putting veggies into cake dough you´re doing your kids any favours. They´re going to eat quite a lot of sugar in this stuff anyway. But then I remembered that there´s a cake I always wanted to try, deep red cake covered with light creamy frosting - Red Velvet Cake. And I also remembered that by putting beetroot in it you can skip the unhealthy red food colouring. So I searched and searched, found quite a lot of recipes and finally tried to make Red Velvet Cupcakes and they turned out quite well. Unfortunately, I wasn´t able to capture the nice dark red colour they had, but they were delicious, soft and moist, I wouldn´t use that much sugar in the frosting though. 
I wasn´t finished with beetroot yet so I tried to make Cocoa Beetroot Bundt Cake. This turned out really well, I´ve got this feeling this wasn´t the last time I baked this one.
Great challenge, thank you Ruth.

Výzva The Daring Bakers - Únor 2013: Crisp Crackers and Flatbreads

Únorovou výzvu pro nás připravila Sarah z blogu All Our fingers In The Pie a vyzvala nás k upečení jakýchkoli krekrů nebo křehkých chlebíků s jedinou podmínkou - žádné měkoty, naše výtvory musí pořádně křupat. 

Trochu mne tato výzva zarazila, protože krekry jsme pekli nedávno (no, ono to bylo v červenci 2012, ale mně se zdá, jako by to bylo včera). Ale vzhledem k tomu, že se mi minule sýrové krekry moc nepovedly a vůbec mi nechutnaly, řekla jsem si, že to vlastně ráda zkusím znovu, tentokrát to nebudu přehánět s kreativností a udělám něco, co by se mohlo natrvalo zařadit do domácího jídelníčku.

Původně jsem chtěla upéct cibulové krekry s mákem podle receptu, který nám poskytla Sally, ale bohužel jsem nepřišla na to, jak bez robota připravit cibulové pyré. Tak jsem zapátrala na netu a našla úžasně jednoduchý a úžasně fungující recept, který je z knihy Hany Zemanové - BioAbecedář.

Takže tady jsou:

Slané špaldové krekry se sezamem (mákem)

Ingredience:

• 250g špaldové mouky
• 100g másla
• 2 lžíce olivového oleje
• 100ml vody
• 1,5 lžičky soli
• hrst sezamových semínek (máku)

Postup:

Jednodušeji to už ani nejde. Všechny ingredience kromě sezamových semínek smícháme a vytvoříme těsto. Vzhledem k tomu, že se podle ingrediencí vlastně jedná o variantu křehkého těsta a to se nechává uležet v chladu, tak jsem i toto těsto dala na hodinku do ledničky. No a pak už jen vyválíme na tenkou placku, posypeme sezamem či mákem, válečkem přitlačíme semínka do těsta, nakrájíme na jednotlivé kousky a pečeme na 160°C přibližně 15-20 minut. Necháme zcela vychladnout.

Jednoduché, snadné, k sežrání. Nevydržely ani den. Jen se mi zdály dost slané, příště dám jen jednu lžičku soli. Protože nějaké příště určitě bude.

Výzva The Daring Bakers - Leden 2013: Gevulde Speculaas (Stuffed Speculaas)

Poslední dobou mi to s těmi výzvami nějak nevychází. Vynechala jsem říjnovou, listopadovou jsem splnila s křížkem po funuse a ještě k tomu s tragickým výsledkem, na prosincové Panettone jsem se před Vánoci absolutně nezmohla a lednovou výzvu jsem dokončila dnes, tedy také na poslední chvíli. Snažím se utěšovat, že prostě na vaření a pečení něčeho nového a neobvyklého potřebuji klid a ten teď, kdy celý den řve buď jedno nebo druhé nebo v tom "nejlepším" případě obě děti, prostě nemám. Ale budu doufat, že se to v příštích měsících snad zlepší.

Lednovou výzvu pro nás přichystala Francijn z blogu Koken in de Bouwerij a vyzvala nás k upečení tradiční nizozemské speciality a to Gevulde Speculaas neboli plněných Speculaas. Ač jsem v Holandsku byla, nějak se mi podařilo se s touto dobrotou minout a tak jsem absolutně netušila, o co jde.

Tak teď již to vím.

Speculaas jsou křehké máslové sušenky, které jsou typické použitím směsi orientálního koření - základem této směsi jsou: skořice, muškátový květ, hřebíček a zázvor a dále se mohou pro chuť přidat bílý pepř, kardamom, muškátový oříšek či anýz. Tyto sušenky se v Nizozemí pečou již od dob "zlatého věku", kdy byla tato země výhradním dovozcem koření z Orientu. Jejich příprava je spojena se slavením svátku sv. Mikuláše, patrona námořníků a také pekařských cechů.

Variant těchto sušenek a vůbec dalších pochutin s použitím koření speculaas je mnoho, náš úkol byl upéct Gevulde Speculaas, což je křehké těsto plněné mandlovou pastou.

Podle Francijn se v současnosti Gevulde Speculaas kupují v obchodě a málokdo si dá tu práci udělat je doma, přitom to není nijak složité a každý si může vytvořit vlastní směs koření podle svých preferencí. Vůně, která se při míchání line kuchyní, je neodolatelná.

Ingredience: 

mandlová pasta:

• 125g loupaných mandlí (vcelku nebo mletých - podle toho, jestli je máte jak umlít nebo ne)
• 125g cukru krupice
• 1 větší vejce
• lžička citrónové kůry  

mix koření speculaas:

základem je vždy skořice, která tvoří 40 - 60% celkového objemu koření

pro začátek můžete zkusit: 1 lžičku mletého hřebíčku, 1/2 lžičky muškátového květu, 1/2 lžičky mletého zázvoru

podle dalších chuťových preferencí je pak možno přidat: 1/2 lžičky bílého pepře, 1/2 lžičky kardamomu, 1/2 lžičky mletých anýzových semínek a (nebo) 1/2 lžičky muškátového oříšku.

Pak. přidejte odpovídající množství mleté skořice.

Já se přiznám, že muškátový květ jsem v normálních obchodech nesehnala a byla jsem líná se vypravit někam dál, za hranice svých kočárkových vyjížděk.

Proto má směs obsahovala: 2 lžičky mletého hřebíčku, 1 lžičku mletého zázvoru, 1 lžičku kardamomu, 1 lžičku nastrouhaného muškátového oříšku, no a pak zhruba 4 lžičky mleté skořice.

těsto:

• 250g polohrubé mouky
• lžička prášku do pečiva
• 150g hnědého cukru
• špetka soli
• 2 lžíce směsi koření speculaas
• 175g másla

Postup:

Začněme mandlovou pastou. Pokud nemáme mleté mandle, tak si je nameleme. Já zatím nevlastním robot, tak jsem použila mlýnek na ořechy, který mám ještě po babičce. Pak jsem smíchala namleté mandle s cukrem a znovu tuto směs prohnala mlýnkem, přidala jsem vejce a citrónovou kůru a prsty vytvořila pastu (v robotu to půjde raz dva, ale rukama to taky nebyla žádná hrůza, jen možná ta moje pasta nebyla tak jemná, jak by měla být). Mandlovou pastu pak uchováváme v lednici až do doby použití, čím déle je odležená, tím lépe, ale zas je tam syrové vejce, takže trochu opatrnosti je na místě.

Namíchání směsi koření jsem popsala výše, a za sebe musím říct, že to byla ta úplně nejpříjemnější část celé tvorby a nejradši bych drtila, míchala a očuchávala ještě teď.

Ve velké míse pak smícháme mouku, prášek do pečiva, cukr a špetku soli, přidáme 2 lžíce vlastní směsi koření. Promícháme a pak přidáme máslo nakrájené na kousky a hněteme tak dlouho, až je těsto hladké. Pokud se nám zdá těsto příliš suché, můžeme přidat trochu mléka.

Těsto zabalíme do fólie a uložíme alespoň na 2 hodiny do lednice, ale je lepší nechat ho tam co nejdéle, pak se všechny vůně dokonale propojí. Nizozemští pekaři prý těsto připravovali i tři měsíce dopředu, aby docílili co nejlepší chuti. 

Menší plech nebo dortovou formu vymažeme máslem. Těsto rozdělíme na dvě poloviny a vyválíme tak, aby pokrylo celé dno formy. Mně se teda těsto trhalo, takže jsem ho na dno napěchovala, jak to šlo, doporučuju vyválet těsto mezi dvěma pruhy fólie nebo sáčku. Vejce rozšleháme s trochou vody a lehce potřeme těsto. Mandlovou pastu bychom měli podle receptu Francijn také rozválet mezi dvěma pruhy igelitu, ale já ji neměla moc tuhou a šla lehce na těsto rozetřít. Opět potřeme rozšlehaným vejcem. No a nakonec přidáme druhou vrstvu těsta, potřeme vejcem a ozdobíme mandlemi. 

Pečeme v troubě předehřáté na 180°C, asi 40 minut. Necháme vychladnout ve formě a pak krájíme na požadované kousky.

Sušenkové těsto je voňavé a velmi velmi křupavé, mandlová pasta byla na mne příliš sladká, dovedu si představit, že ji příště vynechám a z těsta udělám jen základní sušenky, určitě nebudou mít chybu. 

Výzva The Daring Bakers - Listopad 2012: Twelve Days of Cookies

Říjnovou výzvu jsem nějak nestihla, i když jsem z toho, že máme upéct mille-feuille, byla nadšená. Na listové těsto se totiž chystám už  dlouho. Ale holt nebyl čas a taky dostatek návštěv, pro které bych se hecla a mille-feuille upekla, protože my doma jsme tlustí dost. U listopadové výzvy to nejdřív vypadalo, že ji taky nestihnu, navíc jsem na ni ani neměla moc chuť. Výzvu pro nás připravila Peta z blogu Peta Eats, úkolem bylo upéct alespoň jedno cukroví či sušenky z dvanácti daných receptů a pak další z receptů, které již máme prověřeny, ale trochu je protentokrát ozvláštnit. 

Cukroví v listopadu? Hm, tak na to mne moc neužije. Co mám vlastní domácnost, tak peču čtyři druhy, ty nejjednodušší, v malém množství, a hlavně pro tu vůni vanilky a protože Vánoce mám moc ráda a cukroví k nim podle mne patří. Ale na nějaké plnění krémem, polévání čokoládou a podobné zbytečnosti, mne moc neužije. 

No jo, ale zas jednou jsem se k Daring Bakers přihlásila, takže mi to nedalo a sice pozdě, ale přece jsem se do jednoho receptu pustila. Ale jak je asi vidět z fotek, že já jsem se na to radši nevykašlala.

Z dvanácti možných receptů jsem si vybrala čokoládovo-kokosové sušenky (originální recept je zde). Říkala jsem si, že to bude dobrá alternativa k mnou oblíbené kokosové roládě, kterou z nedostatku domácích vajec poslední dobou už moc nedělám. 

Práce mi šla hezky od ruky a sušenky šly do trouby v této (podle mne krásné) podobě.

 

Ovšem z trouby - to už bohužel taková sláva nebyla. Vlastně to byla katastrofa, protože jsem vytáhla dokonale rozteklé placáky. Chuťově to jde, co by taky na kakau a kokosu mohlo být špatného, ale ty tvary - no, stydím se velmi. Trošku jsem zapátrala v čem jsem tak asi mohla udělat chybu a nejspíš to bude v tom, že jsem kakaové těsto moc propracovala, takže bylo hodně vlhké a proto se v troubě rozteklo. Přiznám se, že nemám absolutně chuť to v nejbližší době zkoušet znovu, ale asi mi to časem nedá a na tajemství těchto sušenek se pokusím přijít. 

Zatím sem tedy nedávám ani recept, protože podle toho mého to tedy nezkoušejte, i když myslím, že jsem se docela držela originálu. Radši mrkněte ke Karolíně, ta je totiž pekla taky a moc se jí povedly.

Výzva The Daring Bakers - Září 2012: Empanada Gallega

Tak tato výzva mne hodně bavila, i když na ní nebylo nic těžkého, ale aspoň jsem konečně neměla černé svědomí, že budeme zase konzumovat něco hříšně sladkého a zároveň jsem měla vyřešen ten nekonečný problém, co pro rodinu k večeři (nejlépe tak, aby to zbylo i na zítřek k obědu).

Zářijovou výzvu pro nás připravila Patriv z blogu Así Son Las Cosas a naším úkolem bylo připravit galicijskou empanadu. Empanada je pokrm z kynutého pšeničného těsta, které se plní masem, šunkou, zeleninou apod. Galicijská empanada, tedy empanada ze španělské Galicie, se zpravidla plní rybami či mořskými živočichy a místo malých kapes se peče velká empanada přes celý plech. Patriv nám na těsto poskytla hned několik receptů a vyzvala nás, ať si náplň vybereme podle svého.

Jelikož jsem doma neměla chlebovou mouku, vybrala jsem si recept, který používá mouku polohrubou a těsto jsem pak naplnila šunkou, cheddarem, cuketami, lilkem a rajčaty. Výsledek neměl chybu a zrovna teď si říkám, že by takový kousíček empanady nebyl k zahození. 

Ingredience: 

na těsto:

• 500g polohrubé mouky
• 240ml teplé vody
• 100ml oleje
• 30g čerstvého droždí
• lžička soli
• lžička mleté sladké papriky
• 1 vejce na potření

 na náplň:

• 200-300g šunky
• 200g plátkového cheddaru
• 1 velký lilek
• 3-4 malé cukety
• několik rajčat 

Postup:

 
Mouku prosijeme do mísy, doprostřed uděláme důlek, do kterého přidáme zbývající ingredience, droždí rozdrobíme na co nejmenší kousky. Vypracujeme hladké těsto, které necháme na teplém místě kynout nejméně půl hodiny. Po vykynutí těsto rozdělíme na 2 poloviny. První polovinu těsta vyválíme a přeneseme na plech vyložený pečícím papírem a nezapomeneme vytvarovat okraje. Na těsto pak vrstvíme námi zvolenou náplň. V mém případě jsem nejprve na plátky nakrájený lilek osolila a nechala chvilku vypotit. Potom jsem plátky lilku i cuket krátce osmahla na oleji do zlatova. Empanadu jsem pak plnila nejprve vrstvou plátků šunky, pak jsem na šunku rozprostřela plátky lilku, následoval cheddar, cukety, spařená, oloupaná a rovněž na plátky nakrájená rajčata a ukončila jsem to opět plátky šunky. Po navrstvení náplně vyválíme druhou polovinu těsta a přeneseme ji na náplň, přičemž okraje spodního těsta přehneme přes vrchní těsto a utvoříme tak kapsu. Ve vrchním dílu těsta pak vyřízneme díru, aby při pečení mohla odcházet pára a také můžeme empanadu zbylým těstem ozdobit podle potřeby. Já musím přiznat, že mi žádné těsto nezbylo, takže jsem nezdobila. Takto připravenou empanadu pak potřeme rozšlehaným vejcem s trochou vody a pečeme v troubě předehřáté na 180°C přibližně 45 minut.

Výzva The Daring Bakers - Srpen 2012: Filled Paté a Choux Swans

 

Srpnová výzva The Daring Bakers mi opravdu udělala radost. Výzvu pro nás připravila blogerka Kat a naším úkolem bylo upéct labutě či jakýkoliv jiný tvar z odpalovaného těsta a naplnit libovolnou náplní. Nejdůležitějším úkolem ovšem bylo si tohle pečení pořádně užít. A to jsem taky udělala. 

Jak už jsem psala, tahle výzva mi udělala opravdu radost a to zejména z toho důvodu, že v cukrárně mezi všemi možnými i nemožnými zákusky prostě nikdy nedokážu odolat větrníku. Takovému tomu klasickému s karamelovou polevou, žloutkovým krémem a karamelovou šlehačkou. Hned, jak jsem si tedy výzvu přečetla bylo jasno. Budou labutě. A karamelové. A nemusela jsem ani dlouho brouzdat po internetu a vymýšlet recepty, jednoduše jsem zakotvila u Cataliny. Když jsem u této holčiny, kterou prostě musíte obdivovat, protože ač je docela mladá, úžasně peče a tvoří a ještě to všechno dokáže nádherně nafotit, kdysi obdivovala Croquembouche, hned jsem tentokrát věděla, kam se pro recept vrátit, a to jak pro recept na paté a choux (tedy odpalované těsto), tak na karamelový krém.

 

Opisovat na tomto místě recepty nemá cenu, raději se rovnou mrkněte ke zdroji, určitě tam najdete inspiraci i pro další výtvory. Já jen dodám, že těsto podle tohoto receptu opravdu nemělo chybu, bylo krásně nadýchané a chuťově jemné, prostě na jedničku. S karamelem jsem trochu bojovala, smetanu s karamelem jsem rozpouštěla snad hodinu, ale nakonec se povedlo a i přes počáteční nedůvěru, že z této hmoty, kterou jsem měla den uloženou v ledničce, se povede vytvořit krém, nakonec se to podařilo bez problému.

 No a jak vytvořil labutě? Ačkoliv se to z prvního pohledu může zdát složité, je to vlastně docela jednoduché. Labuť pečeme na dvakrát, nejprve si pomocí cukrářského sáčku z těsta vytvoříme krky a to tak, že nastříkáme těsto na pečící papír do takového jakoby otazníku či nedokonalého paragrafu, přitom se snažíme aby na konci bylo těsto drobet užší na zobáček (to se mi popravdě moc nepovedlo). No a pak teprve pečeme tělo labutě, těsto nastříkáme do oválku, který se postupně zužuje. Po upečení a vychladnutí oválky ostrým nožem podélně rozpůlíme a vrchní část překrojíme na polovinu, čímž se utvoří křídla. Spodní část pak plníme krémem, do krému zapíchneme krk labutě a nahoru na krém naaranžujeme křídla, která jsme před tím dozdobili moučkovým cukrem.

A máme hotovo a můžeme servírovat, mlsat a sklízet chválu a obdiv, protože ty samozřejmě přijdou. A přitom jen my víme, že to bylo vlastně jednoduché.

A já můžu upřímně přiznat, že to byla první výzva Daring Bakers, která mne opravdu bavila, měla jsem ze svého výtvoru radost a už se těším, až budu odpalované těsto dělat příště a vymýšlet další variace a míchat krémy a ochutnávat.