Mohla bych začít tak, že dnes má blog o jídle téměř každý, tak proč ne já. Protože přiznejme si to, nemyslím si, že bych byla něčím výjimečná, péct a vařit umím tak nějak normálně - to znamená, dejte mi recept a já to nějak uklohním a pravděpodobně to bude i k jídlu, foťák mám obyčejný a fotit moc neumím a na upravování fotek nemám trpělivost. Takže vlastně - proč?
Upřímně - je čtvrtek dopoledne, já přemýšlím, co uvařit těm svým dvěma otesánkům (naštěstí ten třetí je zatím jen na mlíku) k večeři a tak brouzdám po internetu, hledám inspiraci na svých oblíbených webech a kupodivu, jedno dítě spí a druhé si hraje samo (konečně !), tak mám spoustu času a že bych se konečně zaregistrovala na Daring Kitchen? A hups, už tam jsem, no jo, ale potřebovala bych blog, tak šup, jeden je založený, takhle rychle to jde a mám ho.
A pak dlouhou dobu přemýšlím, co napsat a jaká být a pak si řeknu, že na tom vlastně nezáleží, své místo na slunci už mám a to všechno dál se uvidí.
