Výzva The Daring Bakers: Armenian Nazook and Nutmeg Cake

Má první výzva The Daring Bakers!!! Neskutečně jsem se těšila a nemohla se dočkat 1. dubna, abych se dozvěděla, co se bude tento měsíc péct.

Hostitelem únorové výzvy byl Jason. Jelikož část jeho rodiny pochází z Arménie, dal nám za úkol vytvořit alespoň jednu ze dvou arménských sladkostí: nazook a nutmeg cake (tedy koláč s muškátovým oříškem). 

Přidal oba originální recepty a i roztomilé video, jak dělá arménský nazook jeho babička. Vypadalo to všechno tak jednoduše, že jsem se do pečení chtěla hned pustit a říkala jsem si, že svou první výzvu budu mít splněnu jako nic. No ale jak je v poslední době téměř pravidlem, se dvěma dětmi skoro nic nestíhám a to, co před nedávnem bylo běžné, se teď stává téměř nemožným a tak jsem to málem vzdala. Ale nakonec se povedlo a jsem moc ráda, že jsem se do toho pustila.

Nejprve přišel na řadu Nazook. Jason nás vyzval k použití originálního receptu s tím, že smíme měnit náplň, přičemž ta originální je s příchutí vanilky, ale dá se použít cokoli přes skořici, kardamom a podobně. Já jsem se rozhodla udělat napůl nazook s vanilkou a další polovinu náplně se skořicí.

Ingredience:

na těsto:

•  420g mouky (já jsem dala napůl polohrubou a hladkou, protože v originále se používá  all-purpose flour a já si nikdy nejsem jistá, jestli je to spíš naše hladká nebo polohrubá)
•  1 balíček (7g) sušeného droždí
•  240ml zakysané smetany
•  225g změklého másla

na náplň:

•  210g prosáté mouky (opět jsou použila napůl hladkou a polohrubou)
•  340g cukru (použila jsem krupici)
•  170g změklého másla
•  2 lžičky vanilkového extraktu (já použila do půlky náplně 1 lžičku vanilkového extraktu a do druhé půlky 1 lžičku skořice)

1-2 žloutky na potření těsta (dá se potřít i celým vejcem, jen bílky, jogurtem, já použila žloutky)

Postup:

Suroviny na těsto promícháme v míse a hněteme tak dlouho, až se těsto nelepí na ruce a stěny mísy. Umístíme do lednice a necháme odpočinout 3-5 hodin (nebo i přes noc). 

Náplň vytvoříme velmi jednoduše, je to vlastně drobenka, takže ingredience smícháme a v prstech vytvoříme drobenku, kterou jsem pak rozdělila na dvě poloviny, do jedné přidala vanilkový extrakt a do druhé skořici.

Těsto vytáhneme z lednice, rozdělíme na 4 díly a každý díl vyválíme, řekla bych, že do tvaru obdélníku (alespoň tak mi to připadalo). Na těsto rovnoměrně nasypeme čtvrtinu připravené náplně a od širší strany opatrně srolujeme do dlouhého úzkého závinu. Potřeme žloutkem a vroubkovaným kráječem nakrájíme na 10 stejných kousků. Stejně postupujeme se zbylými díly těsta.

Pečeme v předehřáté troubě na 175°C přibližně 30min, resp. až je povrch krásně zlatý.

 Mně se samozřejmě podařilo první dávku se skořicí mírně připéct, takže povrch rozhodně nebyl zlatý, ale spíš hodně hnědý, ale výslednou chuť to, myslím, neovlivnilo. Ačkoliv je nazook vlastně velmi jednoduchá záležitost, překvapilo mne, jak výborně chutná. Testovací skupina ve složení tchýně, tchán, manžel se shodli, že lepší je originální receptura s vanilkou a já s nimi souhlasím. Příště bych ještě zkusila nahradit krupicový cukr cukrem moučkovým, nazook by mohl být ještě jemnější. Z uvedeného množství vyjde 40 kousků, což je docela dost a tak jsem polovinu zamrazila a na další návštěvu příbuzných vytáhla a chutnalo nám snad ještě víc než čerstvě vytažené z trouby. Takže za mne určitě doporučuju a ukládám do oblíbených receptů.

Nutmeg cake, neboli buchta s příchutí muškátového oříšku, mne moc nelákala. Příprava vypadala až moc jednoduše a podobné typy moučníků typu "smíchej všechno dohromady a upeč" mne nikdy moc nebavily, a ani mi většinou nechutnají. Ale jednou je to challenge a to přece neznamená jen dělat něco těžkého a složitého, ale i třeba udělat věci, které se mi vlastně ani moc dělat nechtějí. A tak jsem se do něj pustila.

Jason nám opět povolil změnit příchuť náplně (v originále, jak je asi jasné, je muškátový oříšek, ale dá se opět, jako v případě nazooku, použít skořice či kardamom) a zároveň i posyp oříšky na povrchu (v originálním receptu bylo uvedeny vlašské ořechy, ale mohou se použít i jiné nebo taky žádné, já se držela originálu už jen proto, že ty vlašáky, co jsou doma, potřebovaly spotřebovat.

Ingredience:

•  240ml mléka
•  1 lžička jedlé sody
•  280g mouky (opět v receptu uvedeno all-purpose, opět mnou použit mix hladké a polohrubé)
•  2 lžičky prášku do pečiva
•  400g hnědého cukru (zdálo se mi to hrozně moc, dala jsem jen 300g)
•  170g másla
•  55g nakrájených vlašských ořechů
•  1-1,5 lžičky nastrouhaného muškátového oříšku 

Postup:

Základem těsta je vlastně opět drobenka. Tedy mouku prosátou s práškem do pečiva smícháme s cukrem a na kostky pokrájeným máslem a prsty (či použitím robota, kterého já nemám) vytvoříme drobenku. Jedlou sodu smícháme s mlékem. Vejce rozklepneme do mísy a přidáme k němu nastrouhaný muškátový oříšek a šleháme. Jason psal něco o deseti minutách ručně, já nechtěla dítě děsit mixérem, tak jsem šlehala a šlehala, ale deset minut to asi nebylo, ruka holt bolela. Přidáme mléko smíchané s jedlou sodou. Půlku drobenky nasypeme na dno dortové formy a rukou přitlačíme a zahladíme. Zbylou půlku drobenky smícháme s mlékem a rozšlehaným vejcem s muškátovým oříškem. Tato část těsta je velmi tekutá, ale tak to má být. Nalijeme na připravený základ a opatrně posypeme kousky vlašských ořechů. 

Pečeme v troubě předehřáté na 175°C asi 30-40 minut, až je povrch krásně zlatý a známý trik se zapíchnutou špejlí se podaří a špejle je po vytažení suchá.

Jak je bohužel v poslední době mým špatným zvykem já jsem dělala zase tisíc věcí najednou a koláč jsem trochu přepekla. Ale nijak tragicky, jen ten zlatě hnědý povrch mi zase nevyšel. Ačkoliv jsem snížila množství cukru o 100g, stejně se mi Nutmeg cake zdál příliš sladký, příště bych množství cukru ještě snížila. A taky byl docela hodně máslový, ale možná to bylo tím, že jsem použila opravdu kvalitní čerstvé máslo a ta "máslovost" vlastně nebyla na škodu, jen jsem měla celou dobu pocit, že jím něco strašně tučného. Muškátového oříšku jsem dala mírně víc než bylo množství v receptu a je v koláči opravdu hodně cítit, což mně osobně trochu vadí, ale to je asi dáno mými chuťovými preferencemi. 

Upřímně, nevím, jestli si tento koláč ještě někdy zopakuji, myslím, že podobných typů buchet je všude spousta, ale možná změním názor až ho při nějaké příležitosti vytáhnu z mrazáku, kde je víc než půlka schovaná na horší časy.

Tak a první výzvu The Daring Bakers mám za sebou. Jsem ráda, že jsem se na to nevybodla jako na tolik jiných věcí předchozích, které mne nadchly a pak rychle pustily. A doufám, že mi to nadšení vydrží dál. A už se těším, co si v květnu upeču.